Říjen 2009

Sýrová omáčka na špagety

5. října 2009 v 13:48 | Dick |  Kuchyň
Potřebné přísady
špagety vařené dle návodu, máslo, cibule, česnek, šunka, tavené sýry, smetana, sůl, pepř, baalka, petržel, strouhaný eidam
Postup přípravy
Na tuku osmahneme cibuli a česnek pokrájené na kousky.
cibule
Přidáme na nudličky pokrájenou šunku.
šunka
Též osmažíme.
orestujeme
Zalejeme smetanou. V horším případě můžeme použít i mléko. Když se smetana začne vařit přidáme tavené sýry. Rozpustíme je. Sýry dávám asi 150g čili tři obdelníčky, obvykle různé druhy. Šunkový se smetanou, někdy i s bylinkami. Zkrátka co je zrovna po ruce.
smetana
Koření.
Omáčka
Podáváme na špagetách, které jsme uvařily dle návodu na balení.
špagety
Můžeme bohatě zasypat strouhaným sýrem ( obvykle nedělám, omáčka je sytá a tučná i tak.) A ozdobit sekanou petrželkou, případně i jinými bylinkami. Například cibulová nať, pažitka a podobně.
Sýrová omáčka na špagety
Dobrou chuť.

Co bychom nevěděli nebýt amerických filmů

3. října 2009 v 6:23 | Dick |  Čtení
Vzájemně se srazící auta téměr vždy musí vybouchnout.
Všechna telefonní čísla v USA začínají na 555.
Hlavní hrdina necítí bolest v okamžiku, kdy mu jeho protivníci způsobí zranění. Vždy ji projevuje až ve chvíli, kdy mu nějaká žena ošetřuje rány.
Součástí každého policejního vyšetřování je alespoň jedna návštěva striptýzového baru.
Cizinci mezi sebou hovoří anglicky.
Všechny postele mají speciální přikrývky tvaru L, které sahají ženě pod bradu a muži po pás.
Policejní komisař vždy suspenduje svého nejlepšího detektiva nebo mu dá na vyřešení případu 48, popř. 24 hodin. Čím méně na to má času, tím lépe.
Při nákupu potravin je třeba vždy koupit alespoň jednu francouzkou bagetu.
Pro většinu lidí není problém přistát s letadlem, když dostávají instrukce z řídící věže.
Klimatizační systém každé budovy je dokonalým úkrytem a nikoho ani nenapadne, aby vás tam hledal.
Z každého okna v San Francisku je vidět dobře známý červený most přes řeku.
Všechny časované bomby jsou vybaveny velkým a čitelným displejem, aby každý věděl, kdy bomba vybuchne.
Cokoliv platíte, nemusíte se dívat do peněženky. Vždy se podaří vytáhnout tu pravou bankovku.
Žena, která se nachází ve strašidelném domě, zjišťuje původ divných zvuků vždy oblečená v noční košili.
Jediná zápalka stačí na osvětlení místnosti velké jako hotelová jídelna.
I bezdomovci mají zuby bílé jako právě padlý sníh.
Každý, kdo se probudí ze zlého snu, sedí na posteli, leje z něj jako z konve a šíleně vzdychá.
Vždy se podaří zaparkovat přímo před domem, který potřebujete navštívit.
Během rvačky, při které jsou využívána bojová umění, nehraje roli počet protivníků. Ti vždy trpělivě tancují okolo a naprázdno předvádí bojové pozice do chvíle, než hlavní hrdina vyřadí někoho z jejich předchůdců a na ně se konečně dostane řada.
Kdykoliv je někdo sražen úderem k zemi a upadne do bezvědomí, nikdy neutrpí otřes mozku, popřípadě jiné zranění.
Těměř každý zámek lze otevřít pomocí kreditní karty.
Zamykat automobil, popřípadě vytahovat okénko nebo střechu je zbytečné.
Ve večerních zprávách vždy vysílají reportáž, kterou potřebujete vidět, přesně v okamžiku, kdy zapnete televizi.

Z netu...

Nikdo není daleko

3. října 2009 v 6:21 | Dick |  Čtení
NIKDO NENÍ DALEKO
Richard Bach












Z anglického originálu There's No Such a Place As Far Away
přeložil Robert Gajdoš.
Copyright © 1990 Alternate Eutures Incorporated, P.S.P
Translation Copyright © 1999 Synergie Publishing
All rights reserved. Publisher by arrangement with Delacorte Press,
An imprint of Dell Publishing, a division of Bantam Doubleday Dell
Publishing Group Inc., New York, New York, U.S.A.

Vydalo nakladatelství Synergie, Na rovnosti 22, 130 00 Praha 3.
Pokud naše knihy nedostanete u svého knihkupce,
můžete si je objednat na dobírku přímo u nás: 0800 174952

ISBN 80-86099-29-6








Rae,
děkuji Ti za pozvání na oslavu Tvých narozenin.

Váš dům je vzdálen tisíc mil od mého a já se jen zřídka vydávám na tak dalekou cestu. Narozeniny malé Rae jsou však tím nejlepším důvodem. A já se už nemohu dočkat, až budu s Tebou.





Svou cestu jsem začal v srdci kolibříka, kterého jsme spolu kdysi potkali. Byl vlídný jako vždycky. Ale když jsem mu řekl, že malá Rae roste a já jsem se s dárkem vydal na oslavu jejích narozenin, podivil se.

Dlouho jsme potom letěli beze slov. Nakonec se ke mně kolibřík obrátil a řekl: "Jen málo rozumím tomu, co říkáš. Nejméně ze všeho ale rozumím tomu, že ses na oslavu VYDAL."




"Samozřejmě, že jsem se na oslavu VYDAL," odpověděl jsem. "Co je na tom nepochopitelného?"

Mlčel. Teprve když jsme dorazili k sovímu hnízdu, zeptal se: "Mohou nás míle opravdu dělit od přátel? Chceš-li být s malou Rae, nejsi už vlastně s ní?"



"Malá Rae roste a já jsem se s dárkem vydal na oslavu jejích narozenin," řekl jsem sově. Po tom, co řekl kolibřík, se mi to VYDAL JSEM SE znělo trochu divně, ale řekl jsem to tak, aby to sova pochopila.

Také ona dlouho mlčela.




Bylo to přátelské ticho. Když jsme dorazili k orlímu hnízdu, sova promluvila: "Jen málo rozumím tomu, co říkáš. Nejméně ze všeho ale rozumím tomu, proč říkáš své kamarádce MALÁ."




"Ale ona je opravdu MALÁ," bránil jsem se, "ještě není dospělá. Co je na tom nepochopitelného?"

Sova se na mě podívala svýma temně zlatavýma očima, usmála se a řekla: "Přemýšlej o tom."


"Malá Rae roste a já jsem se s dárkem vydal na oslavu jejích narozenin," řekl jsem orlovi. Po tom, co řekli kolibřík a sova, mi to VYDAL JSEM SE a MALÁ znělo ještě divněji, ale chtěl jsem, aby to orel pochopil.

Letěli jsme spolu přes hory a nechali se unášet horským větrem.




Tu konečně orel promluvil: "Jen málo rozumím tomu, co říkáš. Nejméně ze všeho ale rozumím slovu NAROZENINY."

"Samozřejmě, že NAROZENINY. Oslavíme čas jejího narození, počátek jejího života, hodinu před níž nebyla. Co je na tom nepochopitelného?"

Orel složil křídla, zamířil k zemi a měkce přistál na poušti. "Existuje snad hodina, ve které její život začal? Nemyslíš, že tady Rae byla dřív, než veškerý čas?"



"Malá Rae roste a já jsem se s dárkem vydal na oslavu jejích narozenin," řekl jsem jestřábovi.
Po tom, co řekli kolibřík, sova a orel, mi to VYDAL JSEM SE, MALÁ a NAROZENINY znělo stále divněji, ale chtěl jsem, aby to alespoň jestřáb pochopil.




Poušť se ztrácela v hlubinách pod námi a jestřáb mi řekl: "Víš, jen málo rozumím tomu, co říkáš. Nejméně ze všeho ale rozumím tomu, že Rae ROSTE."

"Ovšemže ROSTE. Každým rokem se vzdaluje dětství a přibližuje se dospělosti. Co je na tom nepochopitelného?"




Jestřáb přistál na opuštěné pláži. "Vzdaluje se dětství? Ale to ještě neznamená, že roste." Vznesl se do vzduchu a byl pryč.




Racek, jak jsem věděl, byl velmi moudrý.
Když jsem letěl s ním, přemýšlel jsem pečlivě, co mu řeknu, aby, až promluvím, poznal, co jsem se naučil.

"Racku," zeptal jsem se ho nakonec, "proč se mnou letíš k Rae, když víš, že už s ní vlastně jsem?"




Racek zakroužil nízko nad mořem, přelétl přes kopce, přes ulice města a lehce dosedl na Vaši střechu.



"Protože nejdůležitější je," odvětil, "abys poznal celou pravdu. Než ji poznáš, než ji dokonale pochopíš, bude se Ti pomocí strojů, lidí a ptáků jen po kouskách odhalovat. Ale pamatuj si, že naše neznalost ještě neznamená, že pravda neexistuje."

A byl pryč.




Teď nastal čas rozbalit dárek pro Tebe. Dárky z kovu a ze skla se brzy rozbijí nebo omrzí. Mám pro tebe něco lepšího.

Je to prstýnek. Září zvláštním svitem a nikdo Ti ho nemůže vzít, nikdo ho nemůže zničit. Ty jsi jediná na celém světě, kdo tento prstýnek vidí, tak jako jsem ho viděl jenom já, když patřil mně.




Tvůj prstýnek ti dá zvláštní moc. Když si ho nevlékneš na prst, můžeš se vznést na křídlech všech ptáků.

Uvidíš pak svět jejich zlatýma očima, dotkneš se větru, který jim pročesává sametové peří a poznáš radost ze stoupání do oblak. Celý svět a všechny starosti zanecháš daleko pod sebou. Můžeš se vznášet v oblacích, jak dlouho budeš chtít, třeba celou noc, až do východu slunce.
Když se budeš chtít vrátit, všechny tvé otázky budou zodpovězeny a tvé obavy se rozplynou.




Jako všechno, co nevidíme a čeho se nemůžeme dotknout, poroste kouzelná síla Tvého dárku tím víc, čím víc ho budeš používat.




Zpočátku si možná prstýnek navlékneš jen venku, když ptáky, se kterými bys chtěla vzlétnout, uvidíš.

Ale později, až se naučíš s prstýnkem správně zacházet, budeš létat také s ptáky, které nevidíme. A nakonec zjistíš, že nepotřebuješ ani prstýnek, ani křídla ptáků, a že vysoko nad mraky můžeš vzlétnout sama.

Až nadejde tento den, musíš dát prstýnek někomu, kdo si s ním bude vědět rady, kdo dokáže pochopit, že jediné, na čem záleží, je stvořeno z pravdy a radosti, nikoli z kovu a ze skla.




Rae, učil jsem se od našich přátel ptáků a Tvé narozeniny s Tebou oslavím naposled.

Nemusím k Tobě cestovat, protože už s Tebou vlastně jsem.

Nebudu ti říkat malá, protože jsi vyrostla a těšíš se z radostí života jako my všichni.



Nemáš narozeniny, protože jsi tady odjakživa, nikdy jsi se nenarodila a nikdy nezemřeš.
Nejsi dítětem lidí, kterým říkáš otec a matka, jen jejich společníkem na zářné a dobrodružné cestě za poznáním.

Každý dárek od přítele je přáním štěstí, a stejně je tomu také s tím mým.




Leť nekonečnem, svobodná a šťastná. Stačí si jen pomyslet a budeme zase spolu, uprostřed jediné velké slavnosti, která nikdy nekončí.










... Může nás vzdálenost opravdu oddělit od přátel? Když chceme být s někým, koho opravdu milujeme, nejsme už vlastně s ním? ...



Před dvaadvaceti lety pozvala malá holčička Rae Hansen Richarda Bacha, aby s ní oslavil její páté narozeniny. Byla pevně přesvědčená, že svého přítele brzy uvidí, přestože mezi nimi leželo tisíce kilometrů pouště a hor.

V tomto kouzelném příběhu, který byl od svého prvního vydání v roce 1979 přeložen do mnoha jazyků a inspiroval čtenáře na celém světě, se dozvíte, jak se Richard na oslavu dostal a jaký zvláštní dárek Rae přinesl.

Pro toto vydání vznikl nový překlad a na ilustracích příběh lásky a přátelství znovu ožívá.

Kaprál

2. října 2009 v 17:18 | Dick |  Panenky
Trojičku výtečníků doplňuje další povedené kvítko.
Kaprál

Švec Derek je bohužel mnohem mladší, než pan Nárožný, ale k přemalbě panenek jsem se ještě neodhodlala...
Kaprá
Zajímavostí možná je, že klobouk a boty jsou z totožné kůže.
Kaprá
Díky peří klobouk dceři na hraní nepůjčím, takže jsem jej obarvila klasickou fixou. Sice barvu nepouští, ale co kdyby...
Kaprál
Boty jsou celokožené, bez jakéhokoli zapínání a sundavací... Takže jsem na sebe moc pyšná.
Hodil by se kůň, nebo alespoň meč.... Koně časem pořídíme.
Kaprá
Tím bychom mohly pohádkové téma na chvilku opustit. Co říkáte, děvčata z Kasi? Stačí to na prosinec?
Kaprál
Kaprá

Gulášová polévka

1. října 2009 v 13:16 | Dick |  Kuchyň
Potřebné přísady
4 brambory, 1-2 klobásy, mrkev, celer, petržel, cibule, hladká mouka, mletá paprika, česnek, majoránka, sůl
Postup přípravy
Na tuku lehce osmahneme drobně pokrájenou cibuli.
Cibule
Přidáme pokrájenou klobásu a též osmahneme.
klobása
Přidáme hladkou mouku (v mém případě žitnou) a upražíme jíšku. V té rozmícháme polévkovou lžíci mleté papriky. Já míchám 2/3 sladké a 1/3 pálivé. Pozor, paprika ráda hořkne, takže rychle rozmíchat a hned ředit vodou.
Cibule
Vodu používáme studenou a vléváme ji postupně, jišku v ní vždy dobře rozmícháme, aby se neutvořily hroudy.
Zelenina
Přidáme pokrájené brambory a zeleninu. Povaříme.
Hotovou polévku okořeníme česnekem utřeným se solí.
Česnek
Majoránkou.
Majoránka
Podáváme se sekanou petrželkou.
Gulášová polévka
Dobrou chuť.